Česnek patří u nás k nejvíce pěstovaným plodinám. Není se čemu divit. Když jednou sklidíte vlastní česnek, tak už nikdy nepřestanete. Opravdu to stojí za to. Ten správný okamžik k výsadbě se už blíží. Pojďte se mnou zjistit, kdy je nejlepší česnek vysadit a jak si připravit záhon. Provedu vás výsadbou krok za krokem až po následnou péči. Tak pojďme na to.

S příchodem chladnějších měsíců je na čase věnovat pozornost zazimování rostlin, které nesnesou mrazy a tím jsou právě jiřiny. Tyto květiny vynikají nejen svými bohatými a barevnými květy, ale také potřebují specifickou péči, aby se z jejich krásy mohli těšit i další sezónu. Jiřiny nejsou mrazuvzdorné, a proto je třeba jejich hlízy chránit před zimními mrazy správným způsobem uskladnění. V tomto článku si povíme, jak hlízy správně vyjmout, očistit a připravit na zimní odpočinek, aby na jaře byly opět připraveny ozdobit vaši zahradu.

Mít vlastní jablíčka, švestky, třešničky a jiné ovoce přímo ze zahrady přináší nejen radost z čerstvě natrhaných a zdravých plodů, ale také - a to mluvím i z vlastní zkušenosti - značnou úsporu peněz zejména na džemech, kompotech ale i spousty dalšího jídla, co se dá z ovoce připravit. Podzim je pro výsadbu stromu ideální čas. Jaký strom vybrat, kam ho umístit a jak stromek zasadit, aby vám dělal radost mnoho let? To vám ukážu pěkně krok za krokem. A pokud vydržíte, tak se dozvíte, jaké stromy sázím letos já. Tak pojďme na to!

Vápnění půdy na podzim. Možná jste o tom ještě neslyšeli, možná to řešíte každým rokem. Kdy, čím a jak vápnit a hlavně jak poznat, že to půda opravdu potřebuje? Dneska se pokusím vám to objasnit, abyste se vy mohli jednoduše rozhodnout. Kdo si počká, tak se dozví, jak je to s vápnění na záhonech pěstovaných bez rytí a jak to dělám já. Tak pojďme na to.

Pojďte si se mnou vyset mrkev, petržel, ano, teď na přelomu podzimu a zimy. Podzimní výsev přináší spoustu výhod oproti jarnímu, který konkrétně u mrkve a petržele dokáže dost potrápit. Dneska se dozvíte, proč je výhodné určitou zeleninu na podzim vysévat, jaké konkrétní druhy a odrůdy vyset a jak se o výsev postarat až do jara. Tak pojďme na to!

Ostružiny jsou oblíbenou plodinou, kterou mnozí z nás pěstují ve svých zahradách. Dnes se podíváme na to, jak pěstovat ostružiny krok za krokem. Pro výsadbu jsem si vybrala beztrnou odrůdu ostružiníku jménem Čestr. Tato odrůda produkuje šlahouny dlouhé 2 až 3 metry. Ostružiníky preferují slunné stanoviště, ale mohou snést i mírný polostín. Půda by měla být výživná a propustná, neměla by se v ní držet voda. Ostružiníky, stejně jako maliny, mají rádi humozní půdu, bohatou na živiny. Půda může být mírně kyselá až neutrální. Ostružiníky potřebují oporu a můj plán je ostružiny vést na plot, který tak poslouží jako opora.

Listopad není koncem zahradničení, ale vrcholem jeho přípravy. Příroda pomalu přechází do zimního klidu, aly my zahradníci doháníme a finišujeme vše nezbytné, aby se příští sezóna vydařila. Chladné dny a vlhká půda nabízejí ideální podmínky pro výsadby určité zeleniny, prořez ovocných dřevin i důkladnou péči o půdu. Každý zásah, který nyní provedete, se vám příští rok vrátí v podobě silnějších rostlin, vyšší úrody a zdravější zahrady. Pojďme si společně projít, co je v tomto měsíci nejdůležitější. Tak pojďme na to.

Natírání stromů vápenným mlékem je tradiční metoda, která pomáhá chránit ovocné stromy před mrazem, škůdci i nemocemi. Pokud jste to ještě nikdy nezkoušeli, tak neváhejte začít! V tomto článku si vysvětlíme, proč je nátěr důležitý, jaké prostředky použít, kdy se do něj pustit a jak celý postup zvládnout krok za krokem. 🌳✨

Pěstování vlastních sazenic v zimních měsících je výzvou, pokud nemáte dostatek světla. Tradiční umístění na parapet okna není vždy dostačující a bez kvalitního pěstebního osvětlení se rostliny mohou zbytečně vytahovat. Proto jsme si doma vyrobili jednoduchý pěstební regál, který zvládnete i vy!

Když chystám zahradu na zimu, tak se snažím myslet i na to, že s příchodem mrazu a sněhu je dobré nezapomenout i na ptáky, které si na zahradě hýčkáme. Nejsou totiž jen milým zpestřením, ale důležitou součástí zahrady. Nám zahradníkům jejich přítomnost pomáhá, nejen že nám na jaře i v létě pomáhají s likvidací škůdců, ale zároveň zajišťují opylování a udržují přirozenou rovnováhu na zahradě. Proto má smysl je v zimě podpořit a vytvořit jim bezpečné a čisté místo, kam se mohou spolehlivě vracet. Pozorovat je patří k nejkrásnějším zimním radostem. Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou jsme pro vás shrnuli, co vlastně ptáci v téhle době opravdu potřebují a jak jim můžeme nejlépe pomoci, aniž bychom jim spíš uškodili. Tak pojďme na to!

Na ovocných stromech, keřích, jahodách i na révě se často objevují kroucené listy, puchýřky, zesvětlené skvrny nebo celé výhony, které rostou nepravidelně. Právě tyhle příznaky často ukazují na přítomnost některého ze škodlivých roztočů nebo jiných škůdců. Zima je ideální období, kdy můžeme tyto škůdce řešit ještě dřív, než se opravdu rozjedou a to bez použití chemie. Dnes si ukážeme, jak poměrně velkou část z nich dostat pod kontrolu pomocí jejich přirozeného predátora – dravého roztoče Typhlodromus pyri, jak a kdy ho aplikovat a čemu se vyhnout, aby byla ochrana dlouhodobá a spolehlivá. Tak pojďme na to!

Předpěstování sazenic si většina z nás spojuje hlavně s výběrem odrůd. Jenže to nejdůležitější se často řeší ještě dřív, než vůbec sáhneme po semínkách. Špatně zvolený termín a nepřipravený plán totiž dokážou zkomplikovat celou sezónu. V tomhle videu si ukážeme, jak si předpěstování správně naplánovat podle vašich podmínek, prostoru i mrazových termínů, aby sazenice rostly v klidu a vy jste měli jasno v tom, co, kdy a proč děláte. A pokud ještě nepracujete s osobním výsevním kalendářem, ke konci videa se k němu určitě dostaneme. Tak pojďme na to.

Chystáte se vysévat papriky už teď v lednu? Tak ještě chvilku zadržte. Lednový výsev totiž může být skvělý způsob, jak získat náskok... ale taky nejrychlejší způsob, jak si zkazit start sezóny slabými rostlinami. Dneska si rozebereme nejranější výsev paprik. Podíváme na to, jestli má lednový výsev smysl právě pro vás. Prozradím vám 3 zásadní podmínky, abyste neměli místo sazenic jen vytáhlé nitky, a ukážu vám, co letos v lednu vysévám já. Tak pojďme na to!

Dneska se spolu podíváme na výsev řapíkatého celeru ze semínek a na to, jak si správně předpěstovat sazenice. Řapíkatý celer patří mezi zeleninu s delší vegetační dobou a bez předpěstování by se vám na záhonu jen velmi těžko povedl. Semínka celeru klíčí velmi pomalu, běžně i 3–4 týdny, a i po vyklíčení rostlinky dlouho rostou velmi zvolna. Právě proto je potřeba začít včas a dát sazenicím dobré podmínky už od samotného začátku. Já vám teď všechno vysvětlím krok za krokem a hned na začátku se podíváme i na výběr vhodných odrůd. Tak pojďme na to.

Dneska se dozvíte, jak včas a správně ošetřit broskvoně a nektarinky proti kadeřavosti. Máte je na zahradě? Tak právě tohle video je pro vás. Možná se to nezdá, ale právě teď v únoru je ten nejdůležitější čas pro jejich zdraví. Pokud se chcete vyhnout zkrouceným listům, je potřeba jednat dřív, než se pupeny úplně otevřou. Dnes vám ukážu, jak poznat ten správný moment a jakou zvolit ochranu, aby vaše stromy prosperovaly a vy se v létě dočkali ovoce. Tak pojďme na to.

Dneska se společně podíváme na první a nejdůležitější krok, pokud si chcete vypěstovat vlastní sladké brambory neboli batáty. Batáty jsou fascinující plodina, která se na rozdíl od našich klasických brambor nesází jako celá hlíza přímo do země, ale vyžaduje specifickou přípravu. Celý proces začíná tím, že musíme hlízu „přemluvit“, aby začala pouštět mladé výhonky. Právě ty jsou totiž základem pro budoucí sazenice. Ukážu vám, jak vybrat tu správnou hlízu v obchodě, kdy je ten nejlepší čas začít a probereme si dva různé postupy, jak hlízy probudit k aktivitě.

Předpěstované sazenice řapíkatého celeru se vysazují na venkovní záhon až po "zmrzlých", tedy od 15.5. Teplota při výsadbě by neměla klesnout pod 10 °C.